PANANTUKAN - TROCHU JINÝ BOX
Box má u nás velmi
bohatou historii a zná jej naprosto každý. V dávných dobách plnil úlohu
bojového umění, které zahrnovalo i různé zápasnické techniky, ale dnes jej
vnímáme především jako kontaktní sport, ve kterém se používá ochranné vybavení
/od r.1867/. Svou jednoduchostí, propracovaným tréninkem a soutěžemi je stále
populárnější i pro lidi, kteří se chtějí dostat do kondice. Na začátku třetího
tisíciletí dochází v bojových uměních k určitému obrození a větší část lidí
začíná znovu přijímat box i jako nedílnou součást plno kontaktní přípravy pro
sebeobranu. Mnohem přístupnější se stávají také tréninky Kickboxu, Thaiboxu a MMA,
kde se naučí další kopací, úderové a zápasnické techniky. Přestože použitelnost
těchto stylů při sebeobraně nebo pouličních bojích patří k těm nejvyšším, pořád
se jedná o pravidly řízený sport, který sebou přináší určité návyky. Moderní
sebeobranné systémy s tímto problémem počítají a tak nabízejí určité varianty
pouličního boxu. Inspirací těmto systémům jsou často filipínská bojová umění
/dále fma/, o kterých jste nikdy neslyšeli a možná ani neuslyšíte. Originálním
stylem neozbrojeného boje je Pangamot /Pangamut/ a velmi často
se používá i Mano Mano /Mano y Mano, Arnis de mano, Cadena de
mano,Corto Cadena atd./, Sikaran nebo Pananjakman /kopy/, Dumog /zápas/
ale tím kdo nejvíce inspiroval je filipínský box jménem Panantukan /Panuntukan,
Panununtukan, Suntukan/.
Západ vs Východ
Prvním, kdo se setkal s fma beze zbraně, byli
pravděpodobně Španělé /16.st/, ale dodnes téměř neexistují žádné písemné
dokumenty, které by zachytily nějaké vzájemné vlivy. Historie Panantukanu
začíná na začátku minulého století, kdy na Filipínách pobývali američtí vojáci,
kteří při výcviku používali techniky západního boxu. Místní si tento sport
velmi oblíbili a dnes v něm patří mezi nejlepší na světě /např. Manny
Pacquiao/. Ale pozornosti vojáků zase neunikl filipínský způsob boje, který byl
zaměřen především na řezné zbraně /mačety, nože atd./. Tento styl vyžadoval
větší práci nohou, úhyby tělem a aktivnější blokování pomocí odvádění
ne/ozbrojené ruky. Zbraně měly značný vliv na neozbrojený boj a ten následně
inspiroval západní boxery, jejichž technický repertoár byl mnohem omezenější.
Do jaké míry je dnešní západní box ovlivněn tím filipínským je předmětem
diskuse, ale určitý vliv je prokázaný. Koluje také historka, jak Muhammad Ali,
při svém pobytu na Filipínách, vyzkoušel Eskrimu u Gabriel "Flash"
Elorde, který byl velmi populární na ostrově Negros /vznik Modern Arnis a
Pekiti Tirsia/. Právě nezapomenutelný styl Aliho boje je přičítán Elordovi, ale
dnes už je velmi těžké to prokázat.
Guro Ted LucayLucay
Na Filipínách se můžete setkat s různými názvy
neozbrojeného boje, ale Panantukan mezi ně nepatří. Přestože je jeho základ
filipínský, vznikl pravděpodobně v USA. Vznik Panantukanu se nejčastěji
přisuzuje Guro Ted LucayLucay, jehož otec byl výborný boxer a ovládal i fma. Ted
žil a cvičil na Hawaii /Serrada eskrima, Giron eskrima, Villabralle
Kali,Karate/, ale po nějakém čase se přestěhoval do Los Angeles, kde se setkal
s Guro Danem Inosantem. V jeho akademii se stal jedním z prvních vyškolených
instruktorů v Kali a Jeet Kune Do. Guro Ted nesouhlasil se strukturováním Jeet
Kune Do a sbíráním technik. Snažil se o zjednodušení výuky a tak následně
založil svou asociaci Kali/Jkd, kde učil méně tradičně, ale o to více funkčně.
V té době se Panantukan začne objevovat ve výuce v Inosanto akademii. V r. 1996
Ted umírá na astma ve věku pouhých 50let.
Guro Dan Inosanto
Dan Inosanto je od 70. let min. st. v USA známý, jako
student legendárního Bruce Lee a propagátor jeho Jeet Kune Do/ Jun Fan Kung Fu.
Časem se z něj stal také uznávaný mistr fma, které měly velký vliv na jeho
výuku JKD/JF. Nejenže ovlivnil Bruce Lee při jeho tvoření Jun Fan KF, ale
Panantukan se stal hlavní složkou v systému Kali/Jkd. Guro Dan Inosanto je dnes
ikonou v bojových uměních a on i jeho následovníci /např. Ron Balicky, Bob
Breen, Rick Faye atd./ rozšířili Panantukan do celého světa.
Panantukan ve světě
Rozvoj Panantukanu byl v začátcích úzce spojen s
Inosanto Kali/Jkd, které studovalo stále více zájemců z různých kontinentů.
Kali/Jkd patří mezi nejznámější styly, které rozšířili výuku fma po světě. Část
instruktorů potom přešla na studium dalších stylů Kali-Arnis-Eskrima a naopak
představitelé fma organizací objevovali techniky Kali/Jkd a především
Panantukanu, který byl vhodný pro nácvik na lapách nebo sparingu s boxerkami.
Typickým příkladem jsou německé organizace fma /např.IKAEF, DAV/, které působí
i v ČR, a většina jejich hlavních představitelů jsou mimo jiné i instruktory
Kali/Jkd nebo s nimi trénovali. V poslední době se u nás můžeme setkat také s
Peterem Weckaufem z Rakouska, který vyučuje svou verzi Panantukanu a jde opět o
instruktora Kali/Jkd a Doce Pares Eskrima. U nás v ČR je Panantukan, nebo jeho
částečná verze, součástí výuky v několika klubech, které jsou soustředěny
především v Praze.
Vývoj Panantukanu
Napsat přesně co je a co není Panantukan je velmi
obtížné, protože každý mistr nebo instruktor do něj vkládá své zkušenosti, jak
je obvyklé u většiny fma stylů, a tím se podílí na jeho vývoji. Na začátku se
zcela určitě jednalo o propojení filipínského Pangamot a západního boxu. V
klubech, které se řídili filosofií Jeet Kune Do se cvičily různé styly a bojové
sporty tak, aby bojovníci byli co nejvíce univerzální. Postupně se Panantukan
mísil s technikami Silatu, Thajského boxu, JiuJitsu, Kenpo, Sambo a dalších
stylů. V osnovách JKD se vedle Panantukanu učil i Wing Chun, který v šedesátých
letech proslavil Bruce Lee. Zvláště WCH trapping se velmi často učí, jako
součást Panantukanu v Kali/Jkd, ale u škol fma jej nenajdete. Pangamot obsahuje
techniky trappingu, takže není třeba jej nahrazovat jiným a navíc má přímou
návaznost na použití řezných zbraní a svým pohybem více splyne s technikami
boxu. Paradoxně Panantukan začal ovlivňovat některé školy WCH, které se
inspirovaly ve snadnějším přechodu k boxu, nácviku na lapy a sparingu s
rukavicemi. Přes všechny výhody je Panantukan přebíjen moderním marketingem a
nabídkou nepřeberného množství stylů a bojových sportů. Díky nadšencům, kteří
jej opětovně objevují, se navrací ke svým kořenům a jeho výuka se zjednodušuje
a omezuje na již dříve ověřené techniky.
Techniky
Stínový box
Základní údery se provádí do vzduchu bez partnera. Na
rozdíl od klasického boxu je kladen větší důraz na změny střehu a práci nohou.
Pohyb obsahuje velkou škálu úkroků dopředu-dozadu, doleva-doprava, diagonálně,
podle vzorů VA nebo uzavřených trojúhelníků atd. Každý by měl být schopen
provádět údery nezávisle na krocích, ale být stále stabilní. Postupně se
nabalují další techniky včetně píchání prsty nebo trhání.
Trénink na lapách
Fma z velké části nepoužívá údery pěstí z důvodu
možného zranění, ale nelze dokázat, zda byly tyto techniky převzaté nebo již
existovaly v některých stylech. V současnosti obsahuje úderový repertoár
Panantukanu klasické Kickbox-Thaibox techniky /např. jab, cross-punch, hook,
uppercut, overcut atd./, které se procvičují na lapách formou semaforu. Začíná
se od jednotlivých úderů až k různým kombinacím /např. jab+cross+hook atd.,
některé školy mají seznam až třiceti předepsaných kombinací/. Postupně se
přidávají další údery /např. backfist,seky, kladiva, lokty, hlavičky, gunting/
a kopy na spodní pásmo /např. low kick, front kick, sipa, knee/. Partner, který
drží lapy, nastavuje nejdříve pasivně a posléze s nimi provádí údery nebo
tlačí. Cvičící je nucen měnit vzdálenost, uhýbat /bobing, weaving, ducking,
slipping atd./ a blokovat /catch, cover, parry/. Složitější trénink může
obsahovat kombinace úderů a kopů s přechodem do klinče nebo na zem, kde
následují další kombinace. Kromě lap jsou využívány i boxovací pytle a různé
druhy panáků ze dřeva nebo jiných materiálů.
Sparing
Při sparingu se z velké části používají chrániče
/boxerské rukavice 10oz nebo MMA/. Začíná se nejdříve drily, kde si každý
osvojí základní Kickbox-Thaibox úderové a blokovací techniky. Od drilů se
přechází k složitějším kombinacím, v kterých si partneři několikrát vymění role
a postupně přechází do volného sparingu. Od začátku se klade důraz na pohyb,
vzdálenost, úhyby, práci s různými úhly, aby došlo k minimálnímu kontaktu se
soupeřem. Nesmíme zapomenout, že Panantukan vychází z boje se zbraněmi /např.
nožem/ a proto je nutné snažit se dodržet pravidlo "zasáhnout, ale nebýt
zasažen". Proto se také moc nepoužívá klasický cover up, kdy se boxer
zabalí a chrání si hlavu, ale ruce aktivně blokují. Během domluveného sparingu
se přidávají různé vstupy, zachycení, jednoduché podmety a strhy na zem.
Sebeobrana
Jestliže kickbox je to, co Panantukan částečně
odlišuje od fma, tak Gunting odlišuje Panantukan od kickboxu. Typickým znakem
je atakování soupeřových končetin. Lokty se drtí klouby na rukou, prolamují se
lokty, atakuje biceps nebo rameno. Pěstí se zasahuje zápěstí, předloktí, biceps
nebo triceps. Vše má přímou návaznost na boj s nožem. Následuje široký
repertoár úderových /facky, píchání, drásání, hlavičky atd./, kopacích /nízké
kopy, podmety, příšlapy/ a zápasnických technik /vychylování, klinč, strhy,
manipulace, podmety, páčení/. Zasahují se oči, krční jamka, solar, slabiny,
genitálie a jiná citlivá místa. Při střehu si ruce kryjí bradu a žebra, ale
častěji se používá i držení více nahoře, jak to můžete vidět v např. MMA, MT.
Blokování odvádí energii úderů /parry/ nebo manipuluje /scoop, palusut -
svádění energie po kružnici/ a snaží se vyvést soupeře z rovnováhy. V posledních
20 letech se objevily různé druhy cover bloků chránících hlavu, ale většinou
mají vystrčený loket, který hned nebo po bloku zasahuje soupeře. Kromě lokte
lze útočit i pomocí kladivového úderu, který může být umocněn nějakou skrytou
zbraní. Při trappingu se student učí zachytávat soupeře nebo naopak obcházet
jeho chycení. Další techniky se dají přizpůsobit pro sebeobranu u zdi, vsedě,
proti škrcení atd. Nácvik reflexů a senzitivity se provádí v tradičním drilu
Hubud Lubud, který je složen z jednoduchého způsobu blokování a navazuje na něj
velké množství technik, které se provádějí automaticky.
Zbraně
Cvičením technik Panantukanu se učíte chápat i boj s
nožem, přenášet principy na mačetu nebo tyče. Podobně i studenti fma mají
snadnější přechod na box díky technikám se zbraněmi. Velmi často se používají i
improvizované zbraně /např. propiska, kubotan, klíče, kniha atd./. Právem se
tak říká Panantukanu " dirty boxing, street boxing" atd.
Zvláštnosti
Ve fma je velmi důležitý rytmus, který vychází z
kmenové hry na bubny nebo skořápky zavěšené na těle tanečníka. Obránce využívá
svých schopností a snaží se narušit rytmus soupeřova útoku a zároveň využít své
tempo, které náhodně mění, k ničivému protiútoku. Laikovi se může zdát, že
sleduje jakési plácání, ale obránce tak může vyvinout až neuvěřitelnou
rychlost. "Flow" je velmi často zmiňované slovo, které označuje velmi
rychlé a plynulé přecházení od jedné techniky ke druhé. Obránce může bleskově
zasahovat soupeře kteroukoli částí těla pod různými úhly, souběžně vychylovat
nebo odvádět pozornost lehkými údery, zamykat, uhýbat, manipulovat, tlačit,
podmetat a tím vším ho totálně dezorientovat.
Závěr
Panantukan je bojové umění, které umí smazat hranici
mezi moderními bojovými sporty, pouliční sebeobranou a bojem se zbraněmi. Byl
vytvořen pro snadnější pochopení fma v západních zemích, kde je box stále
srozumitelnější než východní filosofie, přijatelnější pro naše silná těla a
přitom dovedl čelit ozbrojenému útoku nebo naučil studenta používat jednoduché
zbraně bez dlouhého studia stylů k tomu určených. Jeho strategie a techniky se
šíří napříč celou bojovou scénou jako vlna, o které nikdo neví, odkud přišla.
Použité informace od: Dan Inosanto, Krishna Godhania, Ted LucayLucay a
mnoho dalších
TOMÁŠ SEVERA