Filipínský boj beze zbraně patří mezi nejméně známé
styly ve světě.Stále více lidí poznává KAE jako boj s tyčí,nožem nebo
mačetou,ale ten neozbrojený je zatím v ústraní.Jeho historie je stejně
bohatá,jako ta se zbraněmi .Kromě stylů,které vznikaly přímo na
Filipínách,přicházely informace ze západu /Indie - Kambodža - Barma - Thajsko -
Malaysie - Indonésie/ z velké části díky muslimům pod označením Silat.Během
exodu tisíců Čínanů se předávaly další techniky a začalo se objevovat slovo
Kuntao /Kung Fu/.Od 12.století se tak utvářely různé styly,které se víceméně
zaměřovaly na různé způsoby neozbrojeného boje. Posledních 100 let docházelo
také k výraznému absorbování technik z japonských b.u.
/JiuJitsu,Karate,Aikido/.Toto mísení informací je naprosto stejné jako ve všech
zemích na světě,ale Filipínci se neomezili na prosté kopírování a sbírání
technik.Vytvořili naprosto unikátní systémy,metodiku výcviku a udrželi si
správný pohled na bojové umění.Přestože mnoho lidí fma nezná s velkou určitostí
využívá některých metod a technik právě z fma.Na několik málo ukázkových
příkladů upozorním později.Zatímco boj beze zbraně má velmi starou historii s
názvoslovým už je to problematičtější.Vzhledem k tomu,že Filipíny jsou
rozděleny na mnoho regionů,rozvíjely se styly víceméně odděleně a také nebyla
potřeba je pojmenovávat.Ještě dnes platí,že neozbrojenému boji se říká
"neozbrojený boj". Když se fma začlo před 50 lety výrazně šířit do
světa bylo nutné některé skutečnosti pojmenovat.Také rozvoj a specializace
celého světa bojových umění vytvářelo tlak na vznik určité strukturalizace.
Začaly vznikat různá pojmenování nebo se vyzdvihly jiné,historicky známé
názvy,které se staly populární a s postupem času zahrnuly to co nebylo
pojmenováno.Některé z těchto termínů se pokusím popsat.Přestože každý z nich
může být díky svému komplexnímu obsahu samostatným stylem,dnes se s nimi
nejčastěji setkáte,jako se součástí Kali / Arnis / Escrima aj.
Pangamut / Mano Mano
Tyto názvy nejčastěji označují komplexní neozbrojený
boj,který se víceméně skládá z níže uvedených stylů.Hlavní důraz je kladen na
pohyb celého těla v boji a ve využití jakýchkoli prostředků k přežití.Hlavním
znakem je kompatibilita mezi technikami beze zbraní a technikami s nožem nebo s
tyčemi/mačetami.Bojuje se na všechny vzdálenosti včetně boje na zemi.Existuje
velká škála úderů /a použití úderových ploch/,krytů /tvrdých i
měkých/,kopů,vstupů,vyvádění z
rovnováhy,příšlapů,podmetů,porazů,páčení,zámků,škrcení,držení,kousání,útoků na
nervové body a genitálie,klamavých útoků atd.Dále také techniky proti noži nebo
jiným zbraním včetně jejich odzbrojování.Dříve si také bojovníci namáčeli
končetiny do ostrého koření nebo jedu a ten se pak dostal protivníkovi do
očí,ran nebo jiných částí těla. Většina technik přichází z boje se zbraněmi a
tudíž je od začátku budouvána určitá dynamika pohybu,citlivost na vzdálenost od
soupeře a snaha o maximální destrukci směřující k rychlému ukončení boje.Právě
ničení soupeřových končetin je důležitým cílem.Kdo nemůže chodit,nemůže se
přesouvat,kdo neudrží zbraň ten ztrácí svou výhodu atd.Cvičením uzavřených
drilů,které se provádí maximální rychlostí, se ukládají techniky a pohyb do
podvědomí,aby boj probíhal správně na nevědomé úrovni a tudíž se předešlo
chybám vzniklým stresem / tunelovým viděním.Protože celé tělo je nástrojem k
boji,neomezuje se bojovník pouze na naučené techniky,ale může instinktivně
provést něco co dříve neudělal,ale tím rozhodnut střetnutí. Pangamut/Mano Mano
není jen technika,musí se cvičit pohyb,zvyšovat odolnost a kvalitu centrální
nervové soustavy a zlepšovat strategii a načasování.
Cadena de Mano
Často se překládá jako "řetěz rukou".Hlavním
úkolem je nezastavovat útok po několika zásazích,ale mlátit toho druhého tak
dlouho až boj evidentně končí.Na začátku je možné manévrovat a čekat na
příležitost /jako u boxu/,ale pokud se dostanete do kontaktu se soupeřem,už se
váš pohyb nezastaví.V jedné chvilce může probíhat mnoho současných
pohybů.Zatímco jedna noha kope nebo přišlapává tu soupeřovu ruce se nezastaví a
stále zasahují svůj cíl.Pokud má soupeř čas na nějakou obranu je tato
instinktivně rozbita nebo obcházena zcela instinktivně a opět bez
zastavení.Zatímco jedna ruka zasahuje ta druhá během nápřahu může kontrolovat
soupeře a vmanévrovat ho do nepříznivého postavení /např. kontrola lokte/ atd.
Velmi důležitá je tedy rychlost reakce a přechod z relaxovaného stavu do
maximální expozivní rychlosti a síly.Vzhledem k rozvoji centrální nervové
soustavy a motorických schopností je většina tréninku věnována uzavřeným drilům
/Tapi Tapi,Hubud atd./.Kromě pěstí se více používá otevřených dlaní,malíkových
hran,loktů,kolen,hlavy a píchání prsty.Často se zde setkáte s označením
"trapping",které znamená "zachycování".Ruka,kterou
zachytíte a kontrolujete vás nemůže ohrozit !
Panantukan / Suntukan
Tento název se stal známým především díky Danu
Inosantovi v letech 1970-?? a od té doby si získává stále větší oblibu.Říká se
mu "filipínský box" a je často přirovnáván k tomu evropskému. Jenže
kromě několika úderů a tréninku na pytli/lapách tu veškerá podobnost
končí.Paradoxně právě "Panantukan" /fma/ ovlivnil
"evropský" box,který převzal práci s tělem,různé úhyby,bloky a pár
dalších technik.Technická základna Panantukanu je opět založena na technikách s
nožem a tyčí,které byly převedeny do neozbrojeného boje.Tento fakt vysvětluje
nejen originální pohyb,ale také přístup k boji,který tak ovlivnil světový
box.Jsou zde obsaženy nejen údery pěstí,ale také dlaněmi,malíkovými
hranami,prsty,lokty,hlavou,předloktím atd.Používají se také techniky Cadena de
Mano /trapping/,útoky kolenem,kopy na dolní
pásmo,strhy,podmety,páky,vychylování atd. Hlavní znaky jsou udržování
vzdálenosti od soupeře,úhyby,finty,zásahy a stažení.Nejčastěji jsou atakovány
soupeřovi končetiny /ruce,nohy/,genitálie,oči,nos,krk a čelist.Známé je slovo
"gunting",které označuje útoky na nervové body a svaly doprovázené
současným blokem. Panantukan je styl boxu bez rukavic,takže ochrané pomůcky
jsou nutné jen při některých treninkových postupech.
Sikaran / Pananjakman / Sipa
Sipa a Sikaran jsou výrazy pro kop nebo kopání
/nohou/.Pananjakman bývá součástí některých stylů /Panantukan/ a obsahuje různé
kopy na spodní pásmo /kolena,stehna,genitálie/.Sikaran se dnes často označuje
za "filipínský kickbox".Jeho původ lze vystopovat v indonézském
Pentjak Silat.Jedná se o boj silných nohou na větší vzdálenost.Hlavní myšlenka
je zasáhnout,ale nebýt zasažen.Ruce se používají jen vyjímečně k blokování a
úderům.Z 90pr. jsou to techniky nohou včetně kopů z otočky a ve výskoku.Některé
jsou natolik originální,že je v 50tých letech převzalo i Teakwondo.V dobách
války sloužil Sikaran k sebeobraně,ale v míru se v něm pořádaly soutěže.
Odměnou za vítězství byl titul mistra nebo šampióna,jenž si každý mohl vydobýt
v kruhu,kde postupně proti sobě nastupovali farmáři z různých vesnic.Na rozdíl
od jiných b.u. zde vystupovaly i ženy.Vyzyvatel byl oprávněn určit jakékoli
překážky a znevýhodnění vyzývanému a ten neměl jinou volbu než s podmínkami
/zápasu/ souhlasit.Prakticky všechny byly nefér - jako např. postavit tři
ozbrojené muže proti jednomu neozbrojenému,bojovat se svázanýma rukama nebo si
probojovat cestu po naolejovaných schodech.Někteří zákeřňáci si pomazali
chodidla bůvolým trusem,aby oponenta znečistili.Někteří objevili speciální techniky
boje,díky kterým si později vysloužili čest být nazýváni "Hari"
/šampion/.Hari již v součastnosti neexistují,protože většina z nich již dávno
zemřela a své znalosti si vzali do hrobu.Během španělské okupace,byli bojovníci
zasypáváni deštěm kulek a to zamenalo úpadek Sikaranu.Dnes existuje velmi málo
škol zaměřených na původní styl,přesto se část kopů začlenila do kopletní výuky
KAE.Název Sikaran v dnešní době může označovat také kopací techniky aniž by
byly všechny původní a originální. Vzhledem k zefektivnění boje a novým
poznatkům,většina organizací dnes opouští náročné kopy ve výskoku,z otočky nebo
na hlavu.
Dumog / Buno
V dnešní době spousta klubů tímto termínem označuje
techniky zápasu.Často je také zaměňován za JiuJitsu /BJJ/ nebo Judo,ale to je
velmi zavádějící.Dumog se rozvíjel ve farmářských rodinách, které trénovaly
techniky na svých carabao /vodní bůvol/.Své schopnosti pak porovnávaly na
soutěžích s jinými rodinami.Dumog obsahoval několik základních blokovacích a
úderových technik,které si Dumoguero cvičili na palmách /podobně jako v
sumo/.Dále to byly především zápasnické techniky např. boj v
klinči,strhy,podmety,přehozy,páčení /trangkada/,lámání,zámky a boj na
zemi.Velká část byla věnována vychylování,zvyšování citlivosti na soupeřův
pohyb a využití jeho vlastní váhy těla. V bojové variantě se používaly prsty do
očí,trhání genitálií,kousání,štípání,tahání za vlasy,lámání vazu,škrcení a jiné
lahůdky.Dumog je zaměřen převážně na boj bez zachytávání oděvu /žádná kimona
nebyla/.Historie je za námi a vývoj jde kupředu,takže pod označením Dumog
můžete dnes spatřit i techniky např.brazilského JiuJitsu /a naopak/,ale pořád
existují originální techniky,které jsou nezaměnitelné.
Kino Mutai
Tento způsob se vyučuje jen vyjímečně pro svou brutalitu.Jde opravdu o "špinavé" triky boje bez pravidel.Hlavním cílem je kousání a útoky na oči.Základem jsou zápasnické techniky a silný vytrénovaný stisk,který udržuje soupeře v nevýhodné poloze zatímco vy máte volný přístup k hryzání do citlivých míst /krk,nos,uši,tváře,tříslo,bradavky atd./.Poctivým tréninkem se dá zvládnou zakousnutí do několika míst během 10s.Důležité je tedy vědět,jak kousat a kam kousat !Nesnažit se o urvání velkého kusu masa,ale cíleně trhat na více citlivých místech bez přerušení.Pokud soupeř instinktivně uniká pokračuju v úderových technikách.Tento způsob boje způsobuje soupeři těžkou psychickou újmu a pohled na vaši pusu přežvykující něčí část těla může působit opravdu odpudivě.Pokud se někdo rozhodne pro trénink Kino Mutai musí vědět,že toto lze použít jen v ohrožení života a společnost takovou sebeobranu nemusí tolerov